Nízkoenergetická dřevostavba – její principy a užitečné informace

V době energetických štítků by nemělo být složité definovat pojem nízkoenergetický. U nízkoenergetické dřevostavby můžeme říci, že je nízkoenergetická, pokud je roční spotřeba energií nižší než 50 kWh/m2. Tyto hodnoty splňují naše dřevostavby bez problémů a za pomoci nejmodernějších technologií jdou mnohem dále.

Principy nízkoenergetického bydlení:

  1. Volba místa – dům by měl být umístěn tak, aby byl schopen efektivně získat energii ze slunečního záření a zároveň byl chráněn před úbytkem energie. To znamená, že je ideálně postaven na jižním svahu, velká prosklená okna má orientovaná na jih a je dobře chráněn před větrem od severu.
  2. Kvalitní návrh domu s co nejméně komplikovaným tvarem budovy ( žádné výklenky, vikýře aj.) je vždy lepší, pokud má dům kompaktní tvar (co nejmenší a nejjednodušší plochu), a to především z toho důvodu, že nejvíce tepla a energie uniká právě z obvodového pláště domu. Stejně tak vnitřní dispozice by měla být s ohledem na přenos energie bez zbytečných a komplikovaných zákoutí.
  3. Kvalitní a silná tepelná izolace domu (zajistí minimální únik tepla) a dostatečná vzduchotěsnost.
  4. Použití velmi kvalitních oken, která jednak zamezí ztrátě tepla, ale taktéž správně naorientovaná na světovou stranu (nejlépe na jih popř. jihozápad) dokáží teplo získat. Nízkoenergetický dům často využívá plošného prosklení (získávání solární energie), kde je nutné dbát na kvalitu zasklení, aby nevznikaly nepřiměřené ztráty.
  5. Využití solárních kolektorů – tím, že se využívá sluneční energie například pro ohřev vody, snižuje se tak závislost na dodávce energie z placených zdrojů.
  6. Řízená výměna čerstvého vzduchu ( jednak zamezí např. tvorbě plísní a minimalizuje výskyt prachu a pylů v interiéru) je kontrolované větrání bez otvírání oken. Tento systém je řízen tzn. rekuperační jednotkou, která nejen, že za uživatele obstará výměnu vzduchu ale ještě navíc ohřívá přísun čerstvého vzduchu odpadním teplem.

I proto, že nízkoenergetická stavba vydává a přijímá energii podobně jako každý jiný živý organismus, je celkem logické, že se s ním my jeho obyvatelé musíme umět sžít a naučit se v něm bydlet. Často i pouhá neznalost, jak se v takovém domě chovat a jakým způsobem funguje, degraduje jeho výhody a vede k nehospodárnému nakládání s energií a poruchám jeho stavebních konstrukcí. Součástí projektové dokumentace je Průkaz energetické náročnosti a bez něj se nyní neobejde žádná budova v EU. Tento průkaz bere v potaz veškeré spotřebované energie jako je vytápění, chlazení, větrání, pohon čerpadel atd. Spotřeba elektrospotřebičů se samozřejmě nezapočítává. Nejnižší přípustnou kategorií je kategorie C a nejvyšší třídy A a B budou přidělovány právě takovým stavbám, jako jsou nízkoenergetické montované dřevostavby.

Top 5